Máte více než 30leté zkušenosti v oboru, vzpomenete si na svoji první refrakční operaci? 

V Lexum pracuji od roku 2003, to slavilo Lexum desetileté výročí. Přicházela jsem do Lexum zcela bez znalostí problematiky refrakční chirurgie, s velkým respektem k odbornosti pana profesora Filipce a jeho kolegů/kolegyň a těšila jsem se, že si svoje znalosti v oftalmologii o problematiku refrakční chirurgie rozšířím. Postupně jsem získávala teoretické znalosti a pak přišel čas i na mojí první refrakční laserovou operaci. První zákroky probíhají vždy za přítomnosti zkušeného kolegy, u laserových operací bývá přítomen i technik, tj. sleduje vás několik dalších lidí. Vše musí proběhnout, aniž by se na klienta přenesl jakýkoli stres, takže z tohoto pohledu to není úplně jednoduché. Možná právě kvůli vlastnímu stresu si konkrétního klienta si nevybavuji????.

Jak se za 30 let “proměnili” pacienti? Chodí více poučeni? Důvěřují více lékařům?

V roce 1993 jsem po ukončení studia nastoupila na Oční kliniku Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích, což je právě těch 30 let. Pacienti se samozřejmě proměnili, tak jako se proměňuje celá společnost včetně nás. Pacienti přicházejí více informováni, kladou více otázek a společně s lékařem se rozhodují o léčebném postupu. Někdy to není jednoduché ani pro lékaře ani pro pacienta. V našem oboru to však nepřináší tolik složitostí jako v jiných oborech, alespoň podle toho, co vyprávějí např. moji spolužáci ze studií.

Můžete porovnat přístroje, které se při operacích používaly před 30 lety a dnes? V čem je největší pokrok?

Zdokonalily a objevily se zcela nové přístroje i nástroje. Jako takový jednoduchý příklad srovnání se mi vybaví obyčejná žiletka, ze které se ulamovaly kousky do speciálního držáčku, a takto se připravoval nástroj – nůž, kterým se vstupovalo do oka. Což je obrovský rozdíl ve srovnání se současně používanými jednorázovými noži s naprosto ostrým hrotem přesného rozměru, podle požadované velikosti vstupního řezu.

Jaké unikátní operace v Lexum za 30 let proběhly? 

Je otázka, jestli jako unikátní chápat jen operace, které jsou provedeny jako první na světě, anebo i ty komplikované nebo složitější. Osobně si vybavuji např. pacienta s umělou rohovkou, kterého operoval pan profesor Filipec a který byl před operací slepý a mohl po zákroku znovu vidět, i když bohužel ne natrvalo. Ale také např. pacientku po autonehodě, která byla na vozíku a rukama mohla hýbat jen omezeně. V Lexum podstoupila „obyčejný“ laserový refrakční zákrok, který však vzhledem k jejímu postižení nebylo tenkrát úplně jednoduché zrealizovat…o to větší pak ale byla po úspěšném zákroku společná radost.

Jakou úlohu sehrálo ve vývoji oboru oftalmologie Lexum?

Lexum pečuje o zrak svých klientů již od roku 1993 a v současné době patří k největší síti očních klinik, ambulancí a optik ve střední Evropě. Díky specializovaným lékařským týmům a nejmodernějšímu přístrojovému vybavení nyní poskytujeme komplexní a špičkovou péči prakticky ve všech oblastech očního lékařství.  Začátky Lexum patřily refrakční chirurgii, a právě v refrakční chirurgii udávalo Lexum dlouhodobě v české oftalmologii směr. Refrakční operace jsou dnes již běžnou záležitostí, nebylo tomu tak ale vždy. 

Nejen v minulosti, ale i v současnosti je Lexum klíčovým hráčem, který se podílí na rozvoji české oftalmologie. Máme silné zastoupení v odborných společnostech, místopředsedkyní ČSRKCH byla zvolena paní docentka Zuzana Hlinomazová. V čele sdružení SAPOCH stojí generální ředitel Lexum.

Důležité je však nejen provádění špičkových zákroků, ale také přístup k pacientovi a pacient byl v Lexum vždy na prvním místě. I když se nedá říct, že je to úloha v rozvoji oftalmologie jako takové, tak náš přístup k pacientům velmi kladně hodnotí lékaři, kteří nyní do Lexum přicházejí na stáže a jsme pro ně i v tomto inspirací.

Navštívily Vás během své existence nějaké slavné osobnosti?

Za dobu mého působení jsem měla možnost pracovně se setkat s mnoha zajímavými lidmi a samozřejmě i s některými „slavnými“ osobnostmi. Nehodí se nikoho z nich konkrétně jmenovat, ale na některá z těchto setkání ráda vzpomínám. No a některé slavné osobnosti po operaci zůstávají nadále našimi klienty a doporučují do Lexum i svým blízkým.

Jak vidíte obor v daleké budoucnosti – třeba za padesát let? Bude ještě potřeba, aby byl přítomen lékař? Nebo to zvládne přístroj sám?

Oftalmologie je dynamický, neustále se rozvíjející obor. Když jsem s oftalmologií začínala, tak jsme si to, co je dnes běžné, nedokázali vůbec představit. 

Neustále se objevují nové přístroje – jak diagnostické, tak přístroje pro operativu. Objevují se nové typy nitroočních čoček, dokonalejší nástroje. Oční chirurgie se tak stává stále bezpečnější, diagnostika přesnější a vše pro pacienta komfortnější.

Dokážeme vyléčit šedý zákal, obrovský pokrok udělala rohovková chirurgie, refrakční chirurgie. Co zůstává nadále nedořešeným problémem je onemocnění sítnice, onemocnění zrakového nervu, ale v brzké budoucnosti jistě bude možné právě těmto pacientům nabídnout víc. 

Jak bude oftalmologie vypadat za 50 let, si ale netroufám odhadnout, stejně tak, jako si netroufám odhadovat, jaký budou za 50 let lidé žít život.

Proč by měli pacienti volit právě kliniku Lexum?

Protože jsme tady pro ně a vždy se snažíme najít pro každého z nich to nejlepší řešení. Individuálně přistupujeme ke každému pacientovi, on je pro nás tou důležitou osobou. Ptáme se na jeho aktivity, snažíme se odhadnout, jak je schopen dodržovat pooperační režim. Špičkové technologie a materiály jsou u nás samozřejmostí.

I když už Lexum dávno není malé soukromé centrum, ale poskytujeme péči desetitisícům pacientů ročně, tak to se nám daří, za což patří velké poděkování všem našim zaměstnancům, každému jednotlivě.