Zánět rohovky a kontaktní čočky - na co dávat pozor - Síť očních klinik Lexum

Zánět rohovky při nošení čoček může vážně poškodit zrak. Jaká je prevence?

Všechno, co potřebujete vědět o nejzávažnější komplikaci při používání kontaktních čoček – zánětu rohovky (keratitidě).

Čočky jsou skvělou alternativou k brýlím nebo očním operacím k odstranění dioptrií a pro miliony lidí zcela běžnou součástí jejich každodenního života. Nicméně jejich používání je spojeno i s jistými zdravotními riziky a zánět rohovky je tím nejzávažnějším, co může nositele čoček potkat a vést k trvalému poškození zraku.

Obsah článku:

  • Četnost výskytu komplikací
  • Jaké části oka mohou být poškozené
  • Jaké komplikace mohou nastat podle zdroje poškození
  • Nejzávažnější komplikace: Infekce rohovky – rizikové faktory, příznaky, léčba
  • Následky infekce rohovky
  • Prevence a doporučení

VÝSKYT KOMPLIKACÍ PŘI POUŽÍVÁNÍ KONTAKTNÍCH ČOČEK

Studie ukazují, že až 43 % nositelů kontaktních čoček, kteří subjektivně nepociťují žádné potíže, může mít klinicky viditelné nálezy na povrchu oka (na mikroskopu). To vede ke zvýšenému riziku vzniku komplikací, které budou vyžadovat léčbu.

33 % nositelů kontaktních čoček si během jejich používání prochází zkušeností se zarudlým okem spojeným s bolestivostí, která je donutila navštívit očního lékaře.

Tyto komplikace mohou vést k nutnosti přerušit nošení čoček, ať už dočasně či trvale, a v závažných případech mohou způsobit i poškození zraku.

Jaké části oka mohou být poškozené

Komplikace spojené s nošením kontaktních čoček primárně postihují tkáně, které jsou s čočkou v přímém kontaktu – tedy rohovku a spojivku.

Spojivka – tenká membrána pokrývající vnitřní stranu víček a bělimu oka

Rohovka – průhledná vrstva v přední části oka, kterou vstupuje světlo do oka a umožňuje vytvoření ostrého obrazu

Jaké komplikace mohou nastat podle zdroje poškození

Komplikace nošení čoček mohou být klasifikovány dle zdroje, který vedl k poškození oka:

  • Mechanické poškození: přítomnost nečistot a usazenin na čočce může narušit integritu povrchu oka, která způsobuje diskomfort a může vytvořit potenciální vstupní bránu pro infekci
  • Toxické poškození: vzniká v důsledku expozice očí roztokům pro kontaktní čočky, což může vést k neinfekčnímu zánětu s méně agresivním průběhem
  •  Mikrobiální infekce: záněty způsobené bakteriemi, houbami nebo prvoky mají agresivnější průběh a mohou vážně ohrozit zrak

INFEKCE ROHOVKY (MIKROBIÁLNÍ KERATITIDA)

Mikrobiální keratitida je považována za nejzávažnější komplikaci nošení kontaktních čoček. Tato komplikace představuje 35 % – 65 % všech infekcí rohovky vyžadujících lékařskou péči, s frekvencí výskytu 2 – 20 případů na 10.000 nositelů čoček ročně. Zdrojem infekce je často pouzdro na kontaktní čočky, přičemž 80 % – 95 % infekcí je způsobeno bakteriemi jako Pseudomonas aeruginosa a Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok).

Dalšími původci mohou být houby (= mykotický původce) a dokonce prvoci – jedna taková „potvůrka“, která žije ve vodě (i té kohoutkové), může způsobit tak závažnou infekci, že téměř v 50 % případů vede k transplantaci rohovky. Osobně jsem to bohužel viděla na vlastní oči a není to nic hezkého….

PŘÍZNAKY ZÁNĚTU ROHOVKY

Pro mikrobiální keratitidu je typický rychlý a prudký nástup potíží a jejich zhoršování. Zvláště se to týká zmíněných 80 % až 95 % infekcí, které jsou způsobeny bakteriemi. Příznaky mohou zahrnovat:

  • Zarudlé oko – výrazné zarudnutí oka je jedním z prvních příznaků, který ovšem není až tak specifický
  • Bolestivost – významná bolestivost, která obvykle neustupuje ani po vyjmutí kontaktní čočky a zhoršuje se, je typickým příznakem
  • Světloplachost a slzení – infekce může způsobit zvýšenou citlivost na světlo a zvýšené slzení
  • Otok víčka – na postiženém oko může být také oteklé víčko, což je reakce na prudký zánět
  • Sekrece a výtok – které mohou vést ke slepení řas a víček
  • Zhoršené vidění – v různé míře může být vidění rozmazané, ale není to podmínkou!

LÉČBA KERATITIDY

Klíčem k úspěšné léčbě mikrobiální keratitidy je rychlá a správná diagnóza následovaná okamžitým zahájením terapie. Každé zpoždění může vést k závažnějším následkům a snížit šance na úplné zotavení bez poškození zraku.

Proto je třeba v rámci maximální úspěšnosti léčby nepodcenit tyto faktory:

Okamžitá akce a diagnostika

Na prvním místě je důležité nepodceňovat příznaky a neodkládat návštěvu očního lékaře. Čím dříve je zahájena léčba, tím větší je šance na úspěch a minimalizaci trvalých následků.

Vždycky pomůže, pokud pacienti na vyšetření přinesou pouzdro na kontaktní čočky a pokud možno i samotné čočky. Ty mohou posloužit k rychlé identifikaci původce a tím nejlépe zacílit léčbu.

Intenzivní terapie a kontroly

Léčba obvykle zahrnuje velmi intenzivní kapání antibiotických kapek. V závislosti na závažnosti infekce a identifikovaném mikroorganismu může lékař předepsat i další účinné látky, které mohou podpořit hojení a eliminaci původce infekce.

Na počátku léčby může být nutné aplikovat antibiotické kapky velmi často, v některých případech i několikrát za hodinu, včetně nočního režimu. Toto intenzivní podávání je kritické pro rychlé potlačení infekce.

Pacient by měl být pod pravidelným dohledem očního lékaře, aby se monitoroval průběh léčby a případně upravovala terapie podle aktuálního stavu. Kontroly mohou být v počáteční fázi léčby plánovány i každý den.

NÁSLEDKY INFEKCE OKA

Infekční zánět rohovky může mít vážné následky, zejména pro zrak postiženého. Ke zhoršení zrakové ostrosti dochází průměrně ve 14 % až 48 % případů, kdy pacient přečte o dva a více řádků menší písmena na zkušební tabuli než před vypuknutím infekce, což znamená výrazné snížení kvality vidění.

Četnost a závažnost poškození vidění je velmi závislá na agresivitě a odolnosti původce infekce a také na rychlosti, se kterou se nasadila účinná léčba.

Poškození zraku a nutnost transplantace rohovky:

  • Bakteriální původce – ztráta zrakové ostrosti ve 14 % případů, nutnost transplantace závisí na včasné diagnostice a léčbě
  • Prvok Acanthamoeba – riziko poškození zraku ve 43 % případů, nutnost transplantace rohovky ve 26 % případů
  • Mykotický (houbový) původce – nejvyšší riziko, s 48 % případů vedoucích k výraznému poškození zraku s nutností transplantace v 17 % případů

RIZIKOVÉ FAKTORY A PREVENCE

Vznik a rozvoj mikrobiální keratitidy je ovlivněn několika klíčovými faktory. Tyto faktory zahrnují jak způsoby používání a péče o kontaktní čočky, tak individuální návyky nositelů. Týkají se některé z nich i vás?

Hygienické návyky

  • Hygiena rukou – důkladné mytí rukou před manipulací s čočkami je klíčové pro prevenci přenosu mikroorganismů z rukou na čočky a oči
  • Péče o pouzdro – správná péče o pouzdro na kontaktní čočky, včetně jeho pravidelného čištění a výměny, je nezbytná. Pouzdro na čočky je častým zdrojem infekce
  • Sprchování a koupání v čočkách – vystavení čoček vodě během sprchování nebo koupání v přírodních zdrojích (jako jsou jezera, řeky) zvyšuje riziko kontaminace ve vodě žijícími mikroorganismy, včetně nebezpečného prvoka Acanthamoeby

Způsob péče o čočky

Druh roztoku – použití nevhodného roztoku pro dezinfekci čoček, jeho doplňování místo výměny nebo nesprávné dodržování doby dezinfekce může snížit efektivitu dezinfekce a vést k růstu mikroorganismů

  • Mechanické čištění čoček – i při používání „no rub“ roztoků je doporučeno provádět mechanické čištění čoček, aby se odstranily usazeniny a mikroorganismy, pro které je snadné pevně se přichytit k materiálu kontaktní čočky

Pokud chcete podpořit bezpečnost používání čoček a dobře si vybrat účinný roztok, můžete se inspirovat naším článkem „Jak dobře vybrat roztok na kontaktní čočky“.

Způsob nošení a frekvence výměny

  • Přespávání v čočkách – vede prokazatelně k mnohonásobně vyššímu výskytu infekce oka
  • Frekvence výměny – čočky s nižší frekvencí výměny (například měsíční čočky) mají vyšší riziko akumulace usazenin a mikroorganismů oproti čočkám s vyšší frekvencí výměny, jako jsou jednodenní čočky. Přenášení čoček nad doporučenou dobu výměny je dalším rizikovým faktorem.

Rizika narůstají v čase

S každým dalším rokem nošení kontaktních čoček se pravděpodobnost vzniku komplikací zvyšuje. Současně i málo zkušení nositelné a ti, kteří se při výběru čoček nesvěřili do péče profesionálů, jsou vystaveni vyšším rizikům výskytu komplikací.

Při 5 letech nošení je frekvence výskytu zánětu rohovky pro jednodenní čočky 15 případů na 10.000 a pro čočky s prodlouženým nošením 85 případů na 10.000. Při 10 letech nošení se tyto čísla zdvojnásobují.

DOPORUČENÍ

Nejzávažnější komplikace spojené s nošením kontaktních čoček, zejména infekce rohovky, mohou mít vážné následky pro zrak a kvalitu života pacientů. Mikrobiální keratitida je vážnou komplikací, jejímuž vzniku a rozvoji lze však v mnoha případech předcházet. Klíčem k prevenci je důkladná hygiena, správná péče o čočky a pouzdra a volba vhodného režimu nošení čoček.

Peroxidové dezinfekční systémy a jednodenní kontaktní čočky jsou považovány za nejbezpečnější způsob používání kontaktních čoček.

Mnoho lidí, kteří si těžkým mikrobiálním zánětem rohovky a náročnou léčbou prošli, by vám asi řeklo, že kdyby vědělo, co se může stát, dávalo by si větší pozor. A je to tak, v podstatě to máte ve svých rukou a stačí (ne)dělat pár věcí a vědět, jak se zachovat, když se ráno probudíte s červeným okem. V případě jakýchkoli problémů nepodceňujte potíže a vyhledejte odbornou pomoc od očního lékaře. Zánět rohovky není ječné zrno… Stejně tak nepodceňujte pravidelné kontroly u očních specialistů, díky kterým můžete předejít i méně závažným komplikacím.

Poradna je tu pro vás jako zdroj nezávislých, ověřených informací, které čerpají z odborných studií a světově uznávaných dat. Je běžné, že názory a zkušenosti odborníků se mohou lišit. Proto uvedené informace nemohou být závazné pro stanovení diagnózy nebo postupu léčby. O něm vždy rozhoduje ošetřující lékař společně s vámi na základě důkladného vyšetření, zkušeností a rozhovoru.
Reference:
Incidence of contact-lens-associated microbial keratitis and its related morbidity. Cheng KH et al., Lancet. 1999;354:181-185
CLEAR - Contact lens complications - Fiona Stapleton et al., Contact Lens and Anterior Eye 44 (2021) 330–367
Laser in situ keratomileusis versus long-term contact lens wear: Decision analysis., McGee Hall T. MD et al., Journal of Cataract & Refractive SurgeryJournal of Cataract and Refractive Surgery. 35:p 1860–1867, November 2009.
Risk of LASIK surgery vs contact lenses. Mathers WD et al., Arch Ophthalmol. 2006;124:1510-1511
Zdroj obrázků: Shutterstock

Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu majitele autorských práv zakázáno.
Tento článek je z kategorie:Kontaktní čočky

MGR. REGINA CHLUMSKÁ

Zakladatelka a hlavní odborný konzultant MY EYE s více než 20letou profesionální zkušenosti s lidmi, kteří procházejí rozhodovacím procesem, jak vyřešit své problémy se zrakem. Průkopnice optometrie v ČR v oblasti precizní diagnostiky a možností konzervativní i chirurgické léčby zrakových vad v rámci klinického oboru laserové a nitrooční refrakční chirurgie a chirurgie šedého zákalu. Zastánce medicíny založené na datech více než na dojmech a současně celoživotní student psychologie a východní filosofie. Zastává názor, že celostní, empatický a respektu plný přístup k člověku jsou pro dobrý výsledek stejně důležité jako odborné know-how.

Další články

Tupozrakost (amblyopie) u dospělých. Nové perspektivy v léčbě?

Tupozrakost (amblyopie) u dospělých se často označuje jako něco, s čím se nedá nic dělat. Navíc se amblyopie často zdá subjektivně horší, než ve skutečnosti je. Proč tomu tak je a opravdu nezbývá než se s tupozrakostí v dospělosti smířit?

Monovision metoda korekce očí. Vše co potřebujete vědět od A do Z

Jak funguje korekce očí metodou monovision, dokáže vyřešit několik párů brýlí a potíže s viděním na blízko? A čím se liší od metody Presbyond?

Seriál „Fakta a mýty o laserových operacích“ 5. díl

Mám málo dioptrií. Laserová operace očí je riziko a zbytečný zásah do oka! Existuje nějaká hranice, kdy už má smysl přemýšlet o operaci?