Zatímco v „předcovidovém“ čase lidé po skončení pracovní doby vyzvedávali děti ze školy, poté obstarali nákupy, nebo šli do posilovny či s přáteli do restaurace, a k počítači nebo telefonům se vrátili až večer, dnes je to jinak. Mnoho takových běžných aktivit z života odpadlo a čas strávený u počítače se tak v prostředí home office výrazně „nafouknul“. Práce na počítači kombinovaná s odpočinkem u oblíbených seriálů a sledováním sociálních sítí znamená velkou zátěž pro zrak, která s sebou ale přináší kromě mnoha jiného také tzv. digitální únavu očí.  

Pozor na modré světlo 

Modré světlo je vlastně všude. Ve své přirozené formě – ze slunce – ho lidské tělo využívá k regulaci přirozeného cyklu spánku a probouzení. Navozuje bdělost, zkracuje dobu reakce a zlepšuje náladu. Na druhé straně stojí umělé zdroje modrého světla, které jsou vnímané jako nepřátelé. Většina elektronických zařízení, která se běžně užívají, vyzařuje vysokoenergetické modré světlo. Jeho hlavní nevýhodou je narušení přirozeného biorytmu a negativní vliv na zrak. Digitální únava očí tak na žebříčku kancelářských syndromů přebírá pomyslné prvenství od karpálních tunelů.  

(Další) nemoc 21. století 

O digitální únavě očí se hovoří jako o nemoci 21. století a o problému posledního roku, který je silně ovlivněný pandemickými opatřeními. „Celodenní práce na počítači v kombinaci s pravidelným sledováním telefonu, televize, hraním počítačových her, navíc s nedostačujícím pobytem venku, má za důsledek potíže s viděním. Pacienti si často stěžují na podráždění očí, pocit suchých očí, na obtížnější zaostřování, bolest hlavy anebo také na bolest zad a šíje,“ vyjmenovává MUDr. Silvie Zapletalová, primářka oční kliniky Lexum v Praze.