Jak se správně měří dioptrie?

Opravdu se vám zhoršily nebo naopak zlepšily dioptrie, aniž byste si toho všimli? Můžete si špatnými brýlemi poškodit zrak?

Obsah článku:

• Proč může docházet k rozdílným výsledkům při měření na různých místech
• Podmínky pro správné měření
• Význam správně položených otázek
• Astigmatismus (cylindry) a proč o něm někteří lidé dlouho nevědí
• Nošení „špatných“ brýlí a vliv na zrak
• Co dělat, když si na brýle nemůžete zvyknout

Také vás už někdy zarazilo, že vám na různých místech změřili odlišně dioptrie? Mysleli jste si, že máte obyčejnou krátkozrakost (minus) -2,25 dioptrie, ale odcházíte s předpisem, kde je napsáno –1,75 dioptrie (že by se mi zlepšili oči?). A k tomu jste se dozvěděli, že máte nějaký podivný „astigmatismus“ čili „cylindry“, o kterých jste si doposud mysleli, že se dají nosit tak maximálně na hlavě, ale určitě ne na očích. Proč mi to nezjistili už dřív?

Případně jste si nechali udělat drahé brýle, ale nevidíte přes ně dobře, bolí vás oči a ještě se vám motá hlava. A když to zkoušíte reklamovat, tak se dozvíte: „Ale když jsme to zkoušeli, tak jste přes to viděl(a) a zdálo se vám to dobré.“ Takže si i začnete říkat, že jste asi špatně odpovídali a skoro přemýšlíte o tom, že je to možná i vaše chyba… Většinu lidí ještě napadá, že si těmi špatnými brýlemi možná zkazí oči, takže je třeba to samozřejmě řešit. A teď „babo raď“, co s tím….

Pojďme to vzít pěkně po pořádku, jak to tedy je, proč se takové věci dějí, kdo (ne)má pravdu a co to může znamenat především pro vás a vaše oči.

ZA TMY NEBO ZA SVĚTLA? JAK MÁ SPRÁVNĚ PROBÍHAT MĚŘENÍ ZRAKU?

Měření zraku má probíhat za běžných denních světelných podmínek – tedy rozhodně ne za tmy a za šera, ale také ne v příliš ostrém a oslňujícím světle. A to především proto, že většinu času, kdy máte brýle na nose, jsou přesně takové světelné podmínky a vaše zorničky mají přirozenou velikost. Nejsou tedy příliš zúžené, jako při ostrém světle a na slunci ani příliš rozšířené jako za šera a tmy.

Lidská zornička funguje stejně jako clona u foťáku. A pokud jste někdy trochu fotili, tak víte, že podle toho, jak velkou clonu máte, tak kromě výsledné světelnosti to má také vliv na hloubku ostrosti. Když to vrátím zpět k vyšetření zraku, tak pokud vás někdo bude vyšetřovat za tmy (což si sama velice dobře pamatuji z ordinací očních lékařů v mládí), tak vám může naměřit klidně až o 0,5 dioptrie jinou hodnotu.

Závěrečnou součástí vyšetření by mělo být i to, že se ve zkušební obrubě projdete, vyzkoušíte si nové dioptrie v pohybu, rozhlédnete se pořádně kolem sebe, podíváte se pod nohy, zkusíte třeba napsat zprávu v mobilu apod. Pokud máte přesně takovou zkušenost, pak je vše v pořádku.

SPRÁVNÉ OTÁZKY JSOU SKORO DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ VAŠE ODPOVĚDI!

Všichni to známe a vědecké studie to opakovaně prokazují, že při lékařském vyšetření jsme prostě ve stresu (ať si to uvědomujeme nebo ne). A tomu nutně odpovídají i naše reakce. A k tomu máme velkou důvěru k odborníkům a bílým plášťům zvlášť, tak je nám blbé odpovědět, že „je to horší…“, když otázka zněla „je to lepší?“ Případně dostaneme otázku „je to lepší nebo horší?“, ale nám se zdá, že JE TO ÚPLNĚ JEDNO, ale protože máme pocit, že si musíme vybrat, tak se prostě nějak rozhodneme….

Pokud ještě k tomu cítíme, že není dostatek času, případně máme pocit, že možná i trochu obtěžujeme, tak nechceme prostě dělat potíže a nebo to už chceme mít za sebou, ono to nějak dopadne….

Nesprávně kladené otázky, spěch, tlak, nevhodná komunikace a celková atmosféra, mají snad nejzásadnější vliv na úspěch celého vyšetření!

Pokud je odborník skutečně znalý a zkušený, tak ví, jaký obraz při předkládání konkrétních sklíček reálně vzniká a tomu přizpůsobuje otázky, aby vás nemátl. Pokud to neví, tak se může ptát tak, že vás to zcela zmate a ne všichni mají „koule“ na to, odpovědět v rozporu s otázkou.

Nebojte se odpovídat tak, jako to vnímáte, respektive vidíte. I odpověď, která nekoresponduje s otázkou, je dobrá odpověď!

A CO TEN ASTIGMATISMUS (CYLINDRY)?

Proč jste o něm dlouho nevěděli a nikdo vám ho dříve nezměřil? Znamená to, že vzniknul nedávno a zhoršil se vám zrak? A máte ty „cylindry“ nosit nebo nemáte?

O astigmatismu jako takovém se dozvíte úplně všechno v článku „ASTIGMATISMUS – PRAVDA A MÝTY“, určitě doporučuji, pokud je to pro vás novinka a máte jakékoliv otázky, pochybnosti či obavy.

Ale jak je to s tím měřením – proč vám astigmatismus někdo (ne)změřil dříve a nebo naopak změřil a teď vám zase někdo jiný říká, že ho vlastně nemáte a nebo není nutné ho korigovat v brýlích?

Astigmatismus se měří trochu jiným způsobem než prostá krátkozrakost či dalekozrakost a vyžaduje to trochu praxe a zkušenosti, aby se změřil správně. Kromě dioptrické hodnoty (tzv. cylindrické dioptrie) je třeba také správně určit osu cylindru. A je třeba říci, že pokud je jeho hodnota malá (do 0,5-0,75 dioptrie), tak občas ani vyšetřovaný nedokáže s jistotou odpovídat při jeho měření. Ale jsou techniky, jak to jde docela snadno, ale chce to trochu té zkušenosti, znalosti a trpělivosti.

Navíc hodnoty do 0,5 dioptrie jsou v zásadě považovány za přirozené a pokud i bez něj vidíte na 100 %, tak se tím obvykle oční lékaři až tak nezbývají, nemají na to obvykle prostor a nepovažují to za tak zásadní, ve srovnání s jinými věcmi, které musejí řešit.

Jiná situace ale obvykle nastane při vyšetření optometristou v oční optice – tam mají na vás jednak obvykle daleko více času a váš super ostříží zrak a vaše spokojenost jim leží na srdci nejvíce. K tomu, a to nemyslím jako kritiku, ale jako fakt – skla do brýlí, která v sobě mají cylindry (také se jim říká torické čočky), jsou dražší.

Takže v tomto ohledu nepanuje úplně shoda mezi odborníky, jestli má smysl řešit 0,25 dioptrie astigmatismu nebo je to jen tahání peněz.

Můj názor je, že je třeba k tomu vždy přistupovat velmi individuálně. Pokud jsou hodnoty astigmatismu do 0,5 dioptrie, tak je třeba při vyšetření vědět, jestli to má a jak velký vliv na výsledné vidění, a to oběma očima současně.

Cylindry v brýlích totiž mohou způsobovat i potíže se závratěmi a nekomfortem při nošení. Zvláště, pokud někdo nosí brýle jen příležitostně, není tedy na ně zvyklý.

MOHU SI ŠPATNÝMI BRÝLEMI ZKAZIT OČI?

NE! Jejich nošení vám může přivodit bolesti hlavy, očí, závratě, špatný odhad vzdálenosti, můžete zakopávat apod., ale nemůže vám to poškodit zrak. Ani zhoršit či zlepšit vadu. Protože celé vidění je otázkou interpretace mozku (oči jsou jen prostředníkem) a mozek má neuvěřitelnou schopnost se přizpůsobovat (neuroplasticitu), dokáže si poradit a adaptovat se na docela neuvěřitelné věci. A buďme za tuto úžasnou schopnost vděčni, protože je důležitá nejen při nošení brýlí.

Každopádně pokud s brýlemi máte problémy, nemůžete si na nový předpis zvyknout, nechte si oči přeměřit jiným odborníkem.