Sluneční záření je tvořeno z 50 % viditelným zářením, ze 45 % infračerveným a z 5 % ultrafialovým zářením. To se na základě vlnových délek dělí do tří typů: ultrafialové C (UVC), ultrafialové B (UVB) a ultrafialové A (UVA). Obecně platí, že čím kratší vlnovou délku záření má, tím větší je negativní účinek na tkáně člověka. Nejškodlivější je UVC záření (100-280 nm), to se ale k zemskému povrchu naštěstí nedostane. Hrozbu poškození očí tak mají na svědomí záření UVA (315-400 nm) a UVB (280-315 nm). 

Intenzita přímého záření se liší v závislosti na ročním období, poloze a nadmořské výšce. Jakmile vystoupáme o tisíc metrů výš, UV záření dopadající na oči se zvyšuje o deset procent. A nejde pouze o přímé sluneční záření, ale také o paprsky, které se odrážejí od našeho okolí. Množství se liší podle povrchu: zpět k nám se dostane 1 % po odrazu z trávy, 10 % z vody, 20 až 30 % z písku a 80 % ze sněhu.

Paprsky a UV záření při dopadu na oko poškozují vnější vrstvu rohovky. Vzniká problém, který není zprvu rozpoznatelný. Pálení očí, začervenání, světloplachost a úporná bolest se mohou dostavit až několik hodin poté, kdy nemůžeme oči ani otevřít. „Ke zmírnění obtíží je nejlepší přikládat studené obklady, pobývat v temné místnosti a do očí si aplikovat analgetické kapky a hojivé oční masti. Tyto potíže se nejčastěji objevují při pobytu u moře nebo v zimě na horách, kdy se paprsky silně odráží od mořské hladiny nebo od sněhu. Preventivně bychom měli používat ochranné brýle s kvalitním filtrem a pokrývky hlavy, jako jsou klobouky nebo kšiltovky,“ říká primářka oční kliniky Lexum v Brně MUDr. Věra Kalandrová.

Citlivá na poškození UV paprsky je ale také kůže kolem očí, je velmi tenká a snadno se spálí. Nadměrné UV záření způsobuje změnu barvy očního víčka, vznikají na nich tmavé skvrny a vrásky. Kromě toho klinické studie naznačují, že určité typy rakoviny kůže vyskytující se v očním víčku, např. bazaliom a spinocelulární karcinom, souvisí s dlouhodobou expozicí slunečnímu záření. 

„Při používání ochranných krémů bychom na víčka neměli nezapomínat a používat krém s vysokým faktorem. Uchrání nás to bolestivých spálenin a také tvorby nežádoucích vrásek a pigmentací kolem očí,“ dodává MUDr. Věra Kalandrová.

Katarakta je zakalení oční čočky, které brání ostrému a barevnému vidění. Ačkoli se má za to, že se u lidí šedý zákal rozvíjí v závislosti na věku, existují důkazy, že lidé více pobývající na slunci jsou vystaveni většímu riziku, že se u nich toto onemocnění rozvine rychleji. Statistické údaje Světové zdravotnické organizace WHO naznačují, že nadměrná expozice UV zářením přispívá až k 20 % případů šedého zákalu.

Jak pečovat o zrak při slunečním svitu

    • Pomocí brýlí s UV filtrem, který chrání před UVA, UVB i UVC zářením.

    • Použití brýlí, které UV filtr nemají, je pro zrak škodlivější než nenošení žádných brýlí.

    • Intenzita zabarvení by se měla odvíjet od vašich požadavků na tlumení slunečního záření, pohybuje se v rozmezí od cca 10 % do 95 %. Tmavší se doporučují k moři nebo na hory, naopak ve městě je vhodnější světlejší brýlová čočka.

    • Brýle jsou i vhodná mechanická ochrana např. před pískem u moře nebo nečistotami a hmyzem při jízdě na kole

    • Nejvíce se doporučuje hnědá či šedá barva zorníků. Vyhněte se barvám, které zkreslují barvy základní (například fialová, růžová…). Hnědé odstíny zvyšují kontrast, blokují modré světlo a jsou teplejší. Šedá má nejvyšší tlumící efekt, přičemž minimálně zkresluje ostatní barvy. Každému sedí pocitově jiná barva, proto je vhodné jít pro sluneční brýle za slunného počasí (ideálně kolem poledne, kdy je slunce nejvýše) a rovnou si barvu odzkoušet. 

    • Podle hlavního optometristy sítě očních klinik Lexum Mgr. Ondřeje Vlasáka, Ph.D. je vhodnou volbou pořídit si polarizované sluneční brýle. Ty redukují odlesky z hladiny vody, od protijedoucích skel automobilů či jiných lesklých věcí. Snižují únavu zraku a zlepšují vidění.