Péči o svůj zrak lidé často zanedbávají a především v dnešní době, kdy protikoronavirová opatření nahnala k počítačům ve větší míře i děti při distanční výuce, by rodiče měli myslet na dodržování určitých pravidel. „V této době distanční výuky by bylo dobré omezit dobu strávenou ve volném čase u počítače, ať už hraním her, nebo psaním s kamarády, i u televize. Ve světě je teď velký nárůst myopie neboli krátkozrakosti u dětí, dokonce se mluví o epidemii krátkozrakosti. Oči se totiž přizpůsobují koukání do blízka,“ říká brněnská oční lékařka Věra Kalandrová.
Současná doba nahnala dospělé i děti ve větší míře k obrazovkám, ať už počítačů, mobilů, nebo televize. Jak velký je to problém pro naše oči?
Dá se říct, že problém to určitě je, protože lidské oko není určeno k tomu, aby celý den koukalo do blízka. I když si sedneme dál od monitoru, stále je to dívání do blízka, stejně tak dívání se po místnosti. Pohled z okna, na obzor, to je dívání do dálky. Neblahé následky spočívají v tom, že dívání do blízka je aktivní děj, kdy na oči klademe velký nápor a oko musí stále zaostřovat do blízka. Koukání do dálky je děj pasivní, při němž se uvolní oční svaly.
K čemu to tedy vede, kdy oči takto nadměrně namáháme?
Oči jsou samozřejmě unavené a při extrémní zátěži můžeme přechodně vidět i dvojitě. Když se díváme do monitoru, až čtrnáctkrát méně mrkáme, což také vede k velké únavě očí. Jelikož méně mrkáme, oči se více vysušují a mohou začít pálit. Navíc sedíme v místnosti, kde se topí, je suchý vzduch, což je pro oči další nepříznivá věc.
I malé děti teď kvůli distanční výuce tráví víc času u počítačů. Co byste poradila jejich rodičům, co by měli u svých dětí hlídat?
Zcela určitě bych dětem nedovolila, aby i během přestávek mezi výukou koukaly do počítače nebo do telefonu. Aby odešly od počítače a chvilku se věnovaly něčemu jinému, třeba se jen projít po bytě a podívat se z okna – tedy do dálky, aby si oči odpočinuly. V této době distanční výuky by také bylo dobré omezit dobu strávenou u počítače ve volném čase, ať už hraním her, nebo psaním s kamarády, i u televize. Měly by jít ven, což je teď samozřejmě za daných opatření obtížné, rodiče by jim měli vymyslet nějakou aktivitu mimo počítač. Ale uznávám, že je to v této době poměrně náročné. Ve světě je teď velký nárůst myopie neboli krátkozrakosti, dokonce se mluví o epidemii krátkozrakosti. Oči se totiž přizpůsobují koukání do blízka.
Jakých prohřešků v péči o zrak se lidé nejčastěji dopouštějí?
Nejčastějším prohřeškem je, že lidé nemají správnou korekci zraku – do počítače se snaží koukat bez brýlí, přestože by je měli mít, mají staré brýle, které už neodpovídají jejich dioptriím, koupí si je v obchodě bez měření zraku, půjčují si brýle od manžela či manželky nebo brýle vůbec nenosí, přestože by měli, a pak si stěžují, že je bolí hlava. Někdy se nestačíme divit, s čím k nám lidé do ordinací chodí.
Co dalšího kromě brýlí?
Spousta lidí má problémy se suchýma očima, což se zhoršuje spolu s věkem. Způsobuje je už zmíněné dlouhé koukání od monitoru, ale také řada léků včetně hormonální antikoncepce. Do očí se tedy musí kapat kapičky, což je pro mnoho lidí obtěžující a nedodržují to. Když jim doporučíme kapat třikrát až pětkrát denně, kápnou si jednou nebo vůbec a pak se diví, že jim to nepomáhá. A v neposlední řadě samozřejmě musíme pamatovat na to, že si musíme oči chránit před úrazy. Dnes se také hodně mluví o věkem podmíněných postiženích sítnice. Když budeme už od mládí myslet na zdravý styl života, v pozdním věku se nám to všechno zúročí.
Jak často by lidé měli chodit k očnímu lékaři, pokud nemají žádné problémy?
Dětem vyšetřuje základní vidění dětský lékař, pokud má nějaké podezření, posílá dítě na oční. Takže u dětí je to podchycené dobře. Od dospělosti, kdy člověk nemá žádné problémy, preventivně chodit nemusí. Ale zcela určitě by měl přijít, pokud nějaké problémy má, nebo má závažnou oční chorobu v rodině. Vyšetření zraku lidé absolvují, když si dělají autoškolu, a potom by měli určitě k očnímu lékaři jít ve čtyřiceti letech, i když žádné problémy nemají. V této době mohou začínat choroby, jako je zelený zákal, a obvykle začínáme špatně koukat do blízka. Po čtyřicítce je to pak u každého individuální, to už doporučí oční lékař.
Jsou lidé po čtyřicítce důslední a chodí na kontrolu, nebo to zanedbávají?
To víte, že to zanedbávají. Přijde šedesátník, který řekne, že čtyřicet let nebyl u očního. Novinkou od letošního roku je, že praktičtí lékaři by měli svým pacientům ve věku 45 až 61 let doporučovat preventivní oční vyšetření, které se provede vždy jednou za čtyři roky. Toto vyšetření je hrazeno pojišťovnou, a i když člověk nemá žádné potíže, na toto vyšetření by určitě měl jít.
Můžete při vyšetření u pacienta objevit i jiné než oční choroby?
Ano, při preventivním očním vyšetření můžeme objevit třeba cukrovku nebo některé vzácné choroby. V takovém případě pak pacienta posíláme k internistům a dalším odborníkům. I když nemá žádné příznaky, může se nemoc projevit na očích, takže je v zájmu každého, aby preventivní vyšetření ani v této době nezanedbával.
Dá se říct, která nemoc či problém je u pacientů po čtyřicítce nejrozšířenější?
Nejčastější nález bývá zelený zákal, který začíná obvykle po čtyřicátém roce. Ten můžete mít, přestože žádné potíže necítíte. Dále samozřejmě při vyšetřeních přicházíme na mnoho refrakčních vad. Lidé dnes mají poměrně velké nároky na svůj zrak. Když se díváme do chytrých telefonů, písmena jsou malá a potřebujeme dobře vidět. Takže třeba šedý zákal, který před dvaceti lety staršímu člověku nevadil, dnes mu vadí, protože potřebuje dobře vidět. Šedý zákal je rozšířený především po šedesátce.
Co všechno se dá už dnes operovat?
Skoro všechno. Jsme jedna z mála klinik, která v oblasti oční chirurgie provádí téměř všechny zákroky. Operovat se dá šilhání, které je nejčastější v dětském věku, v mládí a dospělosti pomocí dokonalých laserů operujeme refrakční vady, protože mnoho lidí nechce nosit brýle, a pokud to jde, zvolí operaci. Po čtyřicátém roce začínají lidé špatně vidět na blízko, ale mnohdy také nechtějí nosit brýle. I na toto máme operační řešení – implantaci vícefokální nitrooční čočky přímo do oka, která umožní vidět na 2–3 vzdálenosti ostře. Ve vyšším věku řešíme šedý zákal – jde o operaci trvající pár minut a skvělé je, že existuje celá škála typů nitroočních čoček, které zajišťují perfektní vidění. Operujeme také různé rohovkové a sítnicové problémy a zelený zákal, pokud na něj nezaberou kapky. Věkem podmíněné makulární degenerace se neoperují, léčíme je opakovanou aplikací speciálních injekcí přímo do oka.
Když máte po pracovní době, dáváte si od očí pauzu, nebo si všímáte toho, jak lidé kolem vás vidí?
To víte, že ano. To je profesní deformace asi každého očního lékaře (směje se). Jedu tramvají, a když se rozhlédnu, hned vím, že má člověk třeba špatné brýle, nebo by potřeboval plastickou operaci očních víček. Když si něčeho takového všimnu u svých známých, tak jim poradím, ale cizím lidem to samozřejmě neříkám.
Zdroj: Brňan (ZAZ)