Proces učení se zvládnout operaci je poměrně rychlý. Nejdřív se díváte na starší kolegy, potom začínáte od jednoduchých operací bez mikroskopu. Následně si k tomu přidáte mikroskop.

Paní primářka Věra Kalandrová provedla jako první žena v České republice operaci šedého zákalu bez použití skalpelu. 

Jak moc jste operaci vnímala jako zásadní okamžik a jak moc třeba pro vás to bylo náročné, protože to musela být obrovská zodpovědnost ten daný moment?

V té době to byla velice moderní věc, kdy jsme všichni měli pocit, že odložíme skalpely a budeme operovat pouze laserem. Nicméně doba ukázala, že to tak úplně nebude a laserové operace šedého zákalu se dnes provádějí v menší míře, než se očekávalo. Laser vám neudělá nic jiného, než uděláte vy rukama a skalpelem. Uvádí se, že zručný oční chirurg udělá operaci úplně stejně, přesně jako laser. Nehledě na to, že vlastně ta operace tím laserem je delší, protože operujete jednak s tím laserem a pak pacienta přesunete. A vlastně druhou část operace děláte úplně stejně, jak bez toho laseru. Takže není to tak, jak jsme si mysleli, že by se to rozšířilo a že bychom zůstali jenom u těchto laserových operací, takže někde laser mají a doporučují ho. Je to vlastně příplatková nadstandardní operace, poměrně drahá, ale výsledný efekt je úplně stejný, jako když ten laser nepoužijete. Takže není to úplně tak, že bychom operovali teď už jenom pomocí laseru. 

Prozraďte nám, jak si vede Česká republika v oblasti očního lékařství v porovnání s ostatními zeměmi Evropy.  

Česká republika si vede dobře. Máme zkušené a šikovné lékaře. Lékaři v celé republice jsou erudovaní už od základní péče oftalmologů v ambulancích, tak samozřejmě specialisté na klinikách atd.  Jsme na velmi dobré úrovni, máme vzdělané lékaře. To je potřeba zdůraznit. Máme i výborně fungující systém celoživotního vzdělávání lékařů. A vzdělanost našich lékařů je vyšší než třeba v některých okolních státech.  

Jak se vlastně starat o naše oči, aby nám co nejdéle sloužily? Dá se to vůbec ovlivnit?  

Samozřejmě dá. V podstatě od dětství, od mládí. Velmi důležitá je prevence úrazů, prevence různých poleptání, popálení, prevence před sluníčkem atd. Co se týče dětí, když to vezmeme od dětství, tam je potřeba myslet či řešit refrakční vady. Nechat dítě vyšetřit tak, aby se zjistilo, jestli není na některém oku tupozrakost, jestli tam není nějaká vysoká refrakční vada. Dále se zaměřit na to, jestli dítě nešilhá. Jednak z kosmetických důvodů, ale i funkčních, aby oběma očima dítě koukalo stejně dobře. V dospělém věku je potřeba se starat o to, aby nedošlo k nějakému úrazu. To jsou nejčastější příčiny poškození nebo ztráty vidění v dospělém věku. Je velmi důležité, pokud má člověk nějakou refrakční vadu, tak dioptrické brýle nosit. 

Jak je to s preventivní kontrolou našeho zraku. Od kolika let bychom měli chodit na pravidelné prohlídky?  

Kdy by měl člověk začít chodit pravidelně k očnímu lékaři, je takový přelom zhruba těch 40 let, protože v této době se mohou objevit některé závažné oční choroby, které jsou bezpříznakové. Třeba zelený zákal. My máme několik typů zelených zákalů, ale je to většinou choroba lidí 40 let a výše. Takže ve 40 letech většinou člověk přestane ostře vidět do blízka a měl by přijít k očnímu lékaři a nechat si udělat preventivní kontrolu. 

Měl by někdo přece jenom vyhledat odbornou pomoc dřív než před čtyřicátým rokem života?  

Dřív by na kontrolu měl dojít pacient, pokud se v rodině vyskytuje nějaká závažná choroba. Takže podle typu té choroby by měl třeba přijít dřív. Ale to každý lékař vlastně doporučí tomu danému člověku, aby si nechal vyšetřit své potomky nebo svoje příbuzné. A u těch 40letých potom podle té první kontroly lékař naplánuje, zda stačí navštěvovat očního lékaře jednou za rok, za 2 roky nebo stanoví jinou frekvenci návštěv. 

Celý rozhovor s paní primářkou si můžete poslechnout na vlnách Českého rozhlasu Vysočina.

Zdroj: Český Rozhlas Vysočina