Pokud si všimneme, že vidíme rozostřeně nebo dvojitě, máme problémy s nočním viděním, jsme citliví na světlo nebo se změnilo naše vnímání barevnosti, naše kroky povedou automaticky k očnímu lékaři. Je ale mnoho dalších příznaků spojených se zrakem, u nichž souvislost není tak jednoznačná.
Bolest hlavy – utlumení problém nevyřeší
Oční vady jako astigmatismus a špatná korekce dioptrií do dálky nebo na blízko mohou vést k častým migrénám i bolestem hlavy. Bolest se přitom nemusí omezovat pouze na okolí oka. Trápit vás může i na temeni nebo v týlu s tím, že se může šířit dokonce i do ramen a šíje. „Pokud někoho trápí opakované bolesti hlavy, není vhodné je tlumit pouze pomocí léků, ale odhalit příčiny. Neléčené refrakční oční vady včetně krátkozrakosti, dalekozrakosti nebo astigmatismu mezi ně mohou patřit. Proto doporučuji v případě opakovaných bolestí hlavy navštívit očního lékaře a podstoupit preventivní vyšetření zraku,“ říká MUDr. Jakub Ventruba, Ph.D., z oční kliniky Lexum v Brně.
Nevolnosti a zvracení
Nevolnost a pocit na zvracení jsou další příznaky, které mohou poukázat na neléčený astigmatismus, ale také na mnohem závažnější onemocnění. A to zelený zákal. „Zelený zákal rozlišujeme chronický a akutní. Chronický o sobě zpočátku nedá vědět žádnými příznaky a ke zhoršování zraku u něj dochází postupně. Přitom právě včasné odhalení tohoto onemocnění je klíčové při jeho léčbě. V případě akutního zeleného zákalu se u klientů objeví nejen rozmazané a zamlžené vidění a bolest v oku, ale jednat se může právě o pocit na zvracení nebo přímo zvracení,“ upozorňuje MUDr. Martin Fučík z oční kliniky Lexum v Praze Budějovická.
Narušený spánek
Zvýšené oční napětí a nepohodlí v průběhu dne může vést i k problémům s usínáním a k narušení spánkového cyklu. Navíc spánková apnoe, jedna z nejčastějších poruch spánku, může být spojena s celou řadou očních onemocnění. Souviset může například s již zmiňovaným glaukomem nebo syndromem ochablého víčka.
Úzkost a snížené sebevědomí
Přehlížení očních vad může mít vliv na kvalitu výkonu a být důvodem snížení produktivity práce. Špatné vidění ale může znepříjemnit i další každodenní mimopracovní aktivity včetně čtení nebo řízení vozidla. To se samozřejmě promítá i do našeho duševního stavu. I v případě, že je refrakční oční vada odhalena a klient má předepsané brýle odpovídající jeho potřebám, nemusí být vyhráno. „Nošení brýlí může mít následky na psychické rozpoložení. Někteří klienti se s brýlemi necítí dobře, nebo se za ně dokonce stydí. A vyhovovat jim nemusí ani kontaktní čočky. Zvláštní skupinu pak tvoří ti, kteří k nám přichází s vetchozrakostí řešenou multifokálními brýlemi a stěžují si na nepřirozené vnímání nebo závratě. Řešením pro všechny zmíněné případy může být 15minutový ambulantně prováděný laserový zákrok. Ten nyní můžeme díky nejmodernější metodě Presbyond nabídnout i klientům starším 40 let s příznaky vetchozrakosti,“ říká MUDr. Jakub Ventruba, Ph.D.
Ovlivnění rovnováhy
Oční vady mohou také ovlivnit naši schopnost správně vnímat okolní prostor a rovnováhu. „Pokud klienti nosí multifokální brýle kvůli potřebě korigovat zároveň vidění do různých vzdáleností, musí si zvykat na určitou polohu hlavy při pohledu na počítač nebo při čtení. Multifokální brýle navíc mohou způsobovat obtíže při rychlé chůzi do schodů nebo dynamické práci. Komplikace se zkreslením a deformací obrazu, ale také se závratěmi a bolestmi hlavy souvisí s tím, že plocha multifokálních skel je v periferii zatížena optickým zkreslením. Toto zkreslení je spojené s nárustem dioptrií ve spodní části multifokálních čoček.,“ vysvětluje Petr Hornych, DiS., manažer sítě očních optik Lexum. Rovnováhu mohou dále narušit například šedý nebo zelený zákal, věkem podmíněná makulární degenerace i diabetická retinopatie. Ovlivnění rovnováhy je přitom zvláště nebezpečné u starších lidí, u kterých může zvyšovat riziko pádů a zranění.