Po operaci vidím bezvadně na čtení i písmo na malých lékovkách, na dálku jen o malinko hůře, ale co bych vůbec chtěla, když jsem nosila 45 roků brýle. Na pravém oku jsem bez brýlí nepřečetla největší písmeno L a 35 roků jsem si musela kapat oční kapky. 
Díky příjemnému personálu na recepci počínaje, přes sestřičky až po všechny lékaře kliniky Lexum, a zejména díky panu doktorovi Cholevovi se teď dívám bez problémů na to, jak je svět krásný.

Nikdy jsem nechtěla nosit brýle, prostě mi vadily. Nosila jsem kontaktní čočky, protože se v nich dalo tancovat. Brýle by mi prostě uletěly. Čočky mně nějakou dobu vyhovovaly, ale někdy jsem mívala podrážděné oči a byla s nimi pořád nějaká práce. O čočky se musíte starat. Kupovat stále nějaké roztoky, nosit s sebou čočky náhradní, co když vám v práci čočka vypadne. Ideální to nebylo. Rozhodla jsem se proto s čočkami skoncovat. 
Kdybych věděla, jaký zákrok skutečně bude, doslova bych si celou operaci užívala. Byl to úplný koncert barevných světel a efektů. Jsem velmi ráda, že mi paní doktorka navrhla řešení monovision. To znamená, že mám jedno oko odlaserované na nulu a vidím skvěle do dálky. Na druhém mám – 0,75 dioptrií, a proto vidím výborně i na čtení. To, že mám na každém oku jiné dioptrie, mi vůbec nevadí, nevnímám to. V mém věku už lidé obvykle potřebují brýle na čtení. Ještě jednou chci všem poděkovat.

Někdy před padesátkou jsem začala nosit brýle denně, ale už předtím jsem je měla na čtení. Hlavně pro dabing, abych dobře viděla na pusu zahraničním hercům, které jsem namlouvala. Bez brýlí jsem se opožďovala. Když jsem začala potřebovat i ty na dálku, na jevišti vznikaly dost legrační situace: třeba když jsem vešla na jeviště a měla dvoje brýle na hlavě. 
Hned po operaci jsem viděla snad i jednotlivé řasy na kolemjdoucích. Problémy s brýlemi mi odpadly díky šikovným lékařům v Lexum.

Zákrok zcela změnil můj život, a jednoduše řečeno, jsem prostě nyní nadšen. Nemusím mít v pohotovosti dvoje brýle, jedny na dálku a jedny na čtení. To, co jsem dříve nepřečetl s brýlemi, přečtu dnes bez brýlí. Ve zdravotní způsobilosti k řízení auta již nemám předepsány brýle, tak jako dříve. Při čtení, například za jasného dne venku, jsem dříve musel komplikovaně přes dioptrické brýle dávat ještě sluneční. Dnes již nemusím. Také při práci na počítači je velmi příjemné nenosit brýle. Rád chodím na houby, dnes již bez brýlí… 
Dříve, když jsem často používal brýle, musel jsem je i často čistit, dnes již nemusím. Také časté hledání brýlí mi odpadlo. Prostě vidím jak za mlada a mí „důchodoví“ vrstevníci jen závidí.
S klinikou Lexum v Táboře jsem byl zcela spokojen, původně jsem šel na odstranění šedého zákalu, ale paní doktorka Markéta Zemanová, které musím moc poděkovat, mi nabídla i řešení dioptrií. Měla se mnou velkou trpělivost, nabídla mi několik variant řešení, ze kterých jsem si jednu vybral, a jsem za to dodnes rád.

Zdravím všechny na klinice Lexum, chtěla bych mít třetí oko, abych mohla ještě chvíli poslouchat pana primáře Martina Fučíka, který má skutečně zlaté ruce. Ještě jednou pozdravuji pana primáře, všechny lékaře a sestry na klinice Lexum. Ze srdce všem děkuji jako vděčná pacientka a přeji všem laskavý a přívětivý nový rok 2019!